neděle 15. října 2017

Report: Humbook 2017

Loni jsem Humbook bohužel navštívit nemohl, a proto mi letos v návštěvě nemohla zabránit ani antibiotika, která jsem bral od úterý. A jsem rád, že jsem dorazil, byl to totiž naprosto úžasný zážitek, tak si to pojďme shrnout a zhodnotit...


Na začátek nutno zmínit dopravu. Oproti původně plánované cestě vlakem jsem se do Prahy svezl autem a po cestě MHD jsem k MeetFactory na Smíchově dorazil kolem deváté hodiny. Fronta už čítala v tu dobu několik desítek návštěvníků a nebezpečně se prodlužovala. Díky Míše Malé, která na mě už čekala v první polovině fronty, jsem nemusel čekat tak dlouho. U vchodu proběhla nutná bezpečnostní kontrola, při které pánové z bezpečnostní agentury zjistili, že všechna zavazadla jsou na téhle akci hranatá, kvůli množství dovezených knih. Po načtení čárového kódu z lístku jsme dostali pásky na ruku a návštěvníci s VIP lístky obdrželi také plátěnou Humbook tašku, ve které byl recenzní výtisk knihy Dívka z inkoustu a hvězd, kterou v listopadu vydá nakladatelství Fragment, poznámkový deníček od společnosti Presco a také Humbookmag a pár slevových kuponů. Oproti VIP tašce z minulého roku (dle loňských reportů) to prý bylo slabší, ale já byl spokojený i tak.


Jako první nás oslovila Dorota Noon, Wendy a další děvčata z Bookship.cz, což je nový projekt pro e-knihy pro mládež. Od těch všichni dostali nějakou sladkost na dlouhý den na Humbooku a také informační čtvereček s adresou na Bookship. Uvnitř už se začínali množit lidé, bylo tedy nutné se co nejdříve rozkoukat a najít šatnu umístěnou v patře, a pak omrknout všechny stanoviště před první debatou v půl 11. Její hlavní hrdina byl mladý začínající český autor Martin Bečan, kterému pouhých pár dní před Humbookem vyšla prvotina Kaziměsti. Tu po debatě také ochotně podepisoval v rohu hlavního sálu. Následovala beseda s Jenny Han, kterou jsem z časových důvodů vypustil a mezitím omrknul záložkový workshop, odkud jsem si odnesl dvě záložky - jednu s drakem a jednu se sovou s tématickým citátem z Harryho Pottera. Raději jsem si nechal záložky nevybarvené, protože se bojím, že by se mi od vybarvených mohly obarvit knížky :)



Nevynechali jsme ani návštěvu stánku s knihami, kde sice byly fronty, jenomže to bylo především ve směru od vstupu. Z druhé strany byla fronta mnohem menší, jelikož lidi nenapadlo knižní stánek nejdříve obejít a zjistit, kde je menší fronta. Já si vybral Stačí jen chtít od Joelle Charbonneau, protože mě čekala v neděli dopoledne společná snídaně a chtěl jsem ji mít kompletní. A jelikož měla odpoledne ve velkém sále besedu i Vilma Kadlečková, autorka série Mycelium, tak jsem se rozhodl, že vyzkouším první díl. To už se ale nachýlil čas na besedu s (pro mě) hlavním hostem letošního Humbooku - Joelle Charbonneau. A byla úžasná, na YouTube najdete dokonce i záznam besedy, za což patří blogerce, která to natáčela velký dík! Po Joelle jsme v hlavním sále zůstali na besedu s Vilmou Kadlečkovou. Zjistili jsme některé zajímavosti o Myceliu a podrobnosti o jeho vydání. Po skončení besedy se Vilma přesunula do zadního rohu sálu, kde se konala autogramiáda. Trošku netradičně nezaujala místo na křesílku, ale rebelsky si ke stolku sedla na podlahu. Donesla obrovskou zásobu placek s motivem Mycelia a také záložky k sérii, které byly od Vilmy vlastnoručně doplněné provázky. Jako osobnost byla Vilma skvělá a jsem za to setkání rád, jsem zvědavý, jak se mi bude líbit Mycelium. Pak už se Humbook překlápel do druhé poloviny a čekala na nás Anita Grace Howardová, autorka série Šepotání nebo novinky Krverůž. I o ní jsme se během besedy dozvěděli zajímavosti, které jinde nezjistíte.


Mezi jednotlivými besedami jsme se různě potloukali po MeetFactory (spíš protlačovali davem, dokud jsme nenašli volné místo) a debatovali jsme. Nejvíce s Dorotou Noon, s Míšou Malou, ale taky s Olou (Olgou Biernátovou, známou také jako Nofreeusernames), kterou jsme potkali hned po příchodu do MeetFactory. Bylo to pro mě krásné setkání, konečně ji vidět živou a z masa a kostí, ne pouze z těch nul a jedniček ve videích, která točí. A je vtipná! Přes den jsme si hráli s Instagrafem, odnesl jsem si několik fotek včetně mého projektu s knihou Stačí jen chtít. Inspiroval jsem se Alenou Tománkovou z blogu Knižní banket. Jedná se o fotku fotky fotky... První a poslední fotku z této série jsem pak vytisknul i jako dárek pro Joelle Charbonneau. K focení hodně pomohl i fotokoutek, kde měla dopoledne Ola workshop o focení a odpoledne taky Markéta ze Světa podle Marillee video worskhop. Zkusil jsem své štěstí také ve hře lovení cen mezi spoustou ostatních lístků. Tahle hra se jmenovala Cashbox. A byla to sranda! A dokonce jsem vyhrál. Poukaz na slevu do LeoExpres, který ovšem na naší straně republiky nejezdí, a proto jsem se rozhodl výhru darovat Míše, která ji rozhodně využije. Jídla k dispozici příliš nebylo, ale to mě tolik netrápilo, protože jsem přijel vybavený množstvím toastů.



Besedu s posledním autorem, tentokrát opět českým, Ladislavem Ziburou jsem si dovolil vynechat a místo toho jsem se šel podívat na besedu s redaktory nakladatelství CooBoo, kteří mluvili o technických detailech, které předchází vydání knihy. Za otázku do debaty jsem pár dní před Humbookem vyhrál Krverůž, takže jsem byl také zvědavý na odpověď na onu otázku. A aby těch výher nebylo málo, tak před koncem debaty, když se Michal s Adélou ptali, jestli jsme dobře poslouchali, tak jsem si ještě jako výhru (správnou odpověď na otázku) vybral Křišťálové království. Pak už jsem se pomalu směřoval opět k workshopům, kde jsem si nechal na předloktí vytetovat logo Harryho Pottera (HP) a zabral jsem si místo v poslední rundě při svíčkovém workshopu s Quacker Candle. To mezitím v hlavním sále proběhl A-Z book tag, který jsem propásl, ale snad ho někdo natočil. Kolem šesté hodiny se začala tvořit mega dlouhá fronta na autogramiádu zahraničních autorek, která probíhala od 18:30.


Když bylo po svíčkách a autogramiáda byla v plném proudu, stánek s knížkami pomalu začínal balit. Já si došel až na úplný konec té obrovské fronty, která vypadala, že neskončí ani o půlnoci, ale k našemu překvapení po chvíli začala postupovat relativně rychle a i když podle programu měla končit autogramiáda ve 20:30, poslední podpisy trojice amerických spisovatelek rozdala kolem půl desáté. V tu dobu už skončila i afterparty s Debbi a knižní stánek byl téměř celý sbalený. Velký dík patří tímto nejen organizátorům, ale také samotným spisovatelkám. Jelikož celá akce skončila, nezbývalo než si sebrat svých pár švestek a s lítostí, že je Humbook u konce, opustit MeetFactory. I když pro mě tak úplně Humbook v sobotu večer neskončil - v neděli dopoledne mě totiž čekala výhra z Humbook výzvy Stačí jen chtít. Tou byla snídaně s Joelle Charbonneau.


V neděli ráno jsme se s Martinou a Eliškou sešli poblíž Národního divadla, k jejich luxusní krabici dárků pro Joelle jsem pořídil krásnou růži (pro krásnou ženu) a v 10:00 jsme ve SmetanaQ Café pozdravili Joelle a začali úžasnou debatu nejen s ní, ale i s překladatelkou jejích knih. Debata nakonec netrvala pouze avizované dvě hodiny, ale protáhla se na tři. Během toho krásného povídání jsme probrali knížky, současný svět, inspiraci, politiku, Česko, Ameriku a mnoho dalších, ale taky jsme si pochutnali. Marťa s Joelle si daly wafle s mascarpone a jahodami, já zvolil lívance s tvarohem a ovocem, ale zpětně bych asi zkusil spíš ty wafle (oboje najdete níže ve fotkách). Dárky od nás Joelle udělaly obrovskou radost, obzvlášť krabice od holek. (Joelle už se po návratu domů dokonce podělila na svém instagramu o názory na některé české sladkosti.) Nechybělo ani společné focení a také jsme si nechali podepsat její knížky, jelikož na sobotní autogramiádě byl limit na pět knížek k podpisu, tak jsme na to využili Jenny a Anitu.





Celý víkend byl jeden neskutečný zážitek, za který moc děkuji nakladatelství Albatrosmedia, které bylo hlavním organizátorem. Dovolím si závěrem prohlásit, že bez ohledu na program, lokalitu či hosty, které dorazí, se zúčastním i Humbooku 2018. Nyní bych v bodech rád shrnul plusy a minusy letošního ročníku. Nedivte se, že některé body jsou shodné v plusech i minusech.


PLUSY HUMBOOKU 2017
+ lokalita MeetFactory (nemůžu porovnat osobně, ale po reportech z Humbooku 2016 se jednalo o zlepšení v podobě větší kapacity)
+ VIP taška (jednak samotná taška, diář a pak reading copy knížky, která vyjde až v listopadu, ale co je důležitější - s limitovanou obálkou, která je mnohem hezčí než ta, kterou dostanete v knihkupectví)
+ program (besedy s redaktory, PotterFan, workshopy, Instagraf atd.)
+ knižní stánek (velké množství knih, 20% sleva, některé knihy s několikadenním předstihem)
+ hosté (i když pro někoho hosté nebyli dostatečným lákadlem, všichni dokázali, že byli pozváni právem a věřím, že většina návštěvníků byla spokojena, proto nesuďte hosty pouze podle jmen, ale DORAŽTE na Humbook a až pak kritizujte!)
+ soutěže (Cashbox nebo soutěž od CooBoo, klidně by takhle mohlo být i víc soutěží od dalších nakladatelství během doprovodného programu)
+ Praha (bez debat je Praha nejideálnějším a jediným možným místem pro konání takové akce, je uprostřed České republiky a spojení do našeho hlavního města se najde ze všech stran)

MINUSY HUMBOOKU 2017
- lokalita MeetFactory (co je na jedné straně plusem, je zároveň i minusem, protože s většími prostory dorazilo i více lidí - dle odhadů organizátorů kolem 1 100)
- VIP taška (zároveň by ale mohlo ve VIP tašce být o něco více věcí, minimálně Humbook placka by byla nejmenším dodatečným nákladem, ale třeba termohrnek nebo hrneček by nebyly špatné, případně nějakou knihu, která se třeba normálně na pulty knihkupectví nedostane, prostě něco exkluzivního, klidně i za cenu větší ceny nebo menší nabídky VIP lístků, kterých bylo opravdu hodně a už to tak ztratilo exkluzivitu VIP, případně uvažovat o jiných benefitech pro držitele VIP vstupenek, jako přednostní právo na autogramiádách nebo místo na workshopech)
- kapacita workshopů (záložky došly a na svíčkách se nedostalo na všechny zájemce)
- fronty (je to trošku zvyk Čechů, ale prostě fronty jsou všude, takže mě to nepřekvapuje, nedá se tomu vyhnout, tohle je minus, který nelze odstranit, ale zmínit se to musí)













Žádné komentáře:

Okomentovat