Recenze: Sedm kamenů

Nakladatesltví Mytago k nám přináší tuhle fantasy oddechovku z pera běloruského autora Alekseje Šeina…

Hlavní hrdina Vojtěch uplave na řece na voru, usne, a když se probudí, zjistí, že doplaval do neznámé země zvané Éterie. Postupně zemi objevuje, seznamuje se s její historií i složitou politickou situací a přidává se na stranu Strážců kamenů, kterých je sedm a mají chránit cenné kameny, s jejichž pomocí je údajně možné najít bájnou Živou vodu. Všechna voda v zemi je totiž znečištěna a pít se dá pouze v omezené míře. Původní panovník Aristarcha však byl zajat a trůn si uzurpoval zlý Vrahsen. Tato situace takhle trvá již dlouhých 24 let. S příchodem Vojtěcha dostávají Strážci v čele se Štěpánem, šestým, novou naději. Čeká je tedy klasické putování po Éterii, potkávání starých známých, získávání dalších sil pro povstání i nových informací. Samozřejmě vám neprozradím, jaký je samotný konec, ale vězte, že v průběhu celé knihy vás čeká spoustu nečekaných zvratů a kniha se tak vyvaruje některých běžných fantasy klišé.

Ze vzdálených měst dopisy většinou posílali harpyjovou poštou, z blízkých je vozili kurýři.

Zajímavá jsou rozhodně použitá jména. Předpokládám, že šlo o lokalizaci do češtiny, protože v běloruštině bychom asi nenašli jména jako Tomáš, Vojtěch, Štěpán, Jeroným, Filip, Chválius, Kalid nebo samotný Vrahsen. I když jména jako Natan, Emil, Felix nebo Rút mohla být v původním jazyce. Vůbec mi to nevadilo, jelikož se příběh odehrává stejně ve smyšleném světě. Kdyby se kniha odehrávala v Bělorusku, vadilo by mi to víc. Kniha je navíc doplněna o krásné celostránkové ilustrace před každou kapitolou, stejně jako na předsádce najdeme i barevnou mapu Éterie.

Makrob to je bahenní červ. Potvora, kterou jestli uvidíš, jen těžko zůstaneš naživu.

Příběh může někomu znít jako plný klišé, ale já si ho užil. Přicházely nečekané situace a zvraty v nečekaných chvílích a po ostatní překladové literatuře bylo Sedm kamenů příjemnou změnou, která byla poznat už od začátku, ale po pár stranách si čtenář na tenhle styl zvykne a žádný větší rozdíl není poznat. Našlo se i pár vtipných situací, když například pro vyvážení sil na stranách dobra a zla najdeme protipól poštovních holubů, které používají Strážci a běžný lid Éterie, v poštovních harpyjích, které pro změnu používá Vrahsen se svými vojáky. Překlad byl skvělý, chyby jsem nenašel žádné, jen možná pár překlepů, ale opravdu jen v řádu jednotek. Na některých místech bylo poznat, že se překládalo z běloruštiny, protože by se našlo pár slovních obratů, které bychom česky asi neřekli. Celkově knihu hodnotím velmi pozitivně, a i když byla nejspíše původně zamýšlena pro mladší čtenáře, myslím, že jí nepohrdne jakýkoliv fanoušek fantasy literatury. Bylo to rychlé a příjemné čtení s pohádkovým nádechem, které si umím představit zpracované jako film. Navíc hodnotím pozitivně, že i když má kniha potenciál k dalšímu pokračování, vůbec nijak nebylo naznačeno, protože to mělo logické zakončení. Kdyby bylo třeba, lze ale bez problémů dále rozvíjet příběhy z Éterie…

Vojta se na ni díval a přemýšlel o tom, že život je krásný.

Název: Sedm kamenů

Původní název: Сeм Камянёў 

Autor: Aleksej Šein

Překlad: Světlana Vránová

Ilustrace: Raman Sustaj
Počet stran: 312
Nakladatelství: Mytago

Čteno: poprvé

Hodnocení: 95 %

Čteno: 14. 8. 2017 - 17. 8. 2017

Knihu k recenzi poskytlo nakladatelství Mytago.