sobota 29. prosince 2018

Recenze: Smrtka (Smrtka 1)

Hit letošního roku - Smrtka - se Nealu Shustermanovi opravdu povedl. Pojďme si ho rozebrat v poslední letošní recenzi.
Všichni o ní mluví, všichni ji chválí. No tak dobře, ne úplně všichni, ale většina ano. Často se Smrtka od Neala Shustermana objevuje mezi TOP knihami za rok 2018 a musím říci, že právem. Nakladatelství YOLI nesáhlo vedle, ani když Shustermanova předchozí kniha Bez šance (vydal Knižní klub) mezi čtenáři příliš neuspěla, alespoň dle nakladatelských poměrů. Třeba se ale něco změní právě s úspěchem Smrtky. 

"Je mi vás líto," řekla Citra. "I když nakupujete jídlo, smrt se schovává hned za mlékem."
"Nikdy se neschovává," odpověděl jim, tak znavený životem, že se to těžko dalo popsat. "Stejně tak jako nikdy nespí. Brzy to sami poznáte."
Ale nebylo to nic, co by některý z nich toužil poznat.

Ve Smrtce sledujeme příběh dvou mladých lidí - Citry Teranovové a Rowana Damische - kteří se stanou učedníky u ctihodného smrtky Faradaye. Celý příběh se odehrává v budoucnosti, kde se již neumírá přirozenou cestou, ale pouze pokosením od tzv. smrtek. Jedná se tedy vlastně o jakousi utopii. Jenže ani v ráji není vše dokonalé a právě takové problémy začínají pomalu vyplouvat na povrch. Více raději prozrazovat nebudu. Snad jen to, že si v průběhu knihy nemůžete být jisti ničím a proto vás čeká také spousta nečekaných zvratů.

"Každá smrtka musí splnit kvótu dvou set šedesáti pokosení za rok," řekl jim smrtka Faraday, "což znamená v průměru pět za týden."
"Takže víkendy máte volné?" zažertoval Rowan - aby diskusi trochu odlehčil.

Styl Neala Shustermana je svižný a čtivý, sledujeme příběh popisovaný z pohledu vypravěče. Výjimku pak tvoří útržky z deníků ctihodných smrtek či učedníků. Ty jsou psány z pohledu konkrétní postavy. Ke snadnému četní hodně napomáhá také překlad Petra Kortleho. Ten má za sebou mimo jiné třeba celou sérii Labyrintu, takže rozhodně byla jeho volba správná. Kapitoly nebyly jednotně krátké nebo dlouhé, což se hodilo k nepředvídatelnému vývoji v ději. Velmi zajímavé ale byly již zmiňované úryvky z deníků smrtek. Ty totiž nejenže přibližují situaci ve světě budoucnosti bez smrti, ale také nám dávají k nahlédnutí pocity různých smrtek. Kosení není úplně stejné jako naše vraždění, ale jisté podobnosti by se najít daly.


A Rowan se přistihl, že se usmívá. Něco se v něm utrhlo. Nevěděl, jestli je to dobře nebo špatně. A přestože jedna jeho část by nejraději padla na kolena a vyzvracela snídani, jiná chtěla zavýt na měsíc jako vlk.

Suma sumárum jsem byl ze Smrtky opravdu nadšený. Ať už érou, ve které se příběh odehrává, tak stylem vyprávění nebo jednotlivými postavami. Po všech těch dystopiích, se kterými se v poslední době roztrhl pytel, je tahle de facto utopie velmi příjemným osvěžením. Jenže to s tou utopií zase není až tak růžové. Jedna kniha je na to však málo. Čeká nás také pokračování. V angličtině už vyšlo, pro nás ho nakladatelství YOLI chystá na první polovinu roku 2019. Název Thunderhead odkazuje na Nimbus, systém, který ve světě budoucnosti všechno řídí a proto není žádná kriminalita. Uvidíme tedy, co si pro nás Shusterman připravil. Není to jediné, na co se od něj můžeme v roce 2019 těšit. Nakladatelství YOLI má zakoupena práva i na jeho další titul Sucho, který Neal napsal se svým synem Jarrodem. Čeká nás tedy ještě pořádná nálož od tohoto amerického autora. A já se těším už teď! 

Jsem ostří, jemuž ruka tvá vládne,
duhovým obloukem tnu.
Srdce jsem já, ale ty jsi ten zvon,
co ponuře věští tmu.
Jestli jsi pěvec, pak píseň jsem já,
nénie žalu pouhá.
Odpověď na vše, co světu třeba,
ta věčná lidská touha.

"Nénie"
ze sebraných prací C.S. Sokrata

Název: Smrtka 1: Smrtka
Původní název: Arc of Scythes #1: Scythe
Autor: Neal Shusterman
Překlad: Petr Kotrle
Počet stran: 256 (reading copy)

Nakladatelství: YOLI
Čteno: poprvé

Hodnocení: 100 %

Čteno: 1. 11. 2018 - 29. 12. 2018

Žádné komentáře:

Okomentovat