Připadá mi to jako včera… kdy jsme poprvé zaregistrovali
jméno Harry Potter. Ano, od původního vydání je to dvacet let, od toho českého
sedmnáct… Tento článek není ale o tomhle výročí, nýbrž recenzí na první díl
této série…
Harry jen nevěřícně koukal, že někdo může být tak vlezlý.
---
Ron však byl ve dvojici s Hermionou Grangerovou; bylo
těžké říci, jestli to rozčililo víc jeho, nebo ji.
Recenze se po mnohém (nepočítaném) přečtení nepíše snadno,
ale pokusím se knihu rozebrat a také srovnat napříč některými vydáními. I když
je dnes příběh mladého kouzelníka Harryho Pottera dobře známý, je nepsaným
pravidlem, že by v recenzi měl být alespoň drobný nástin děje. Harry
přežil útok mocného černokněžníka, je vychováván stranou od magie u svého
strýce a tety a až v den svých jedenáctých narozenin se dozví, že je
kouzelník a život se mu obrátí naruby. Poznává nové lidi, získává konečně
přátele, není odstrkovaný, ba dokonce je i obdivovaný, jelikož je v kouzelnickém
světě celebritou. A ve škole se učí všechno, co by každý správný kouzelník měl
umět a znát. Ale nebylo by to tak zajímavé, kdyby všechno šlo hladce jak po
másle. Zlý černokněžník Voldemort se totiž nehodlá vzdát a hledá způsoby, jak
se znovu vrátit mezi živé…
Harry by si býval přál mít aspoň čtyři páry očí navíc. Jak
procházeli ulicí, rozhlížel se na všecky strany, aby si mohl prohlédnout
všechno najednou: obchody, věci vyložené před nimi i lidi, kteří nakupovali.
V čem tkví vlastně úspěch této knižní série? Předně v tom,
že podobná kniha se tehdy na knižním trhu nenacházela a J. K. Rowlingové se
podařilo zaujmout čtivým stylem psaní. Ten byl v České republice podpořen
a vylepšen bratry Vladimírem a Pavlem Medkovými. Ti totiž šli cestou důkladného
zkoumání původu anglických novotvarů, a pokud to bylo možné, snažili se vše
přeložit a případně si i vymyslet slova nová stejně jako to udělala Rowlingová.
U jmen však byli opatrnější a překládali pouze ty, která měla smysl v překladu.
I některá jména, která by jinak přeložit šla, si takto zachovala svou původní
podobu. Lze se však pozastavit nad logikou některých věcí v knize samotné,
jak už bylo mnohokrát poznamenáno v různých recenzích. (Pozor, obsahuje
spoilery!) Je zajímavé, jak se hodí, že je Harry skvělý chytač, když v závěru
knihy potřebují právě tuto dovednost při lovení okřídlených klíčů. Stejně tak
je zvláštní, že Ron s Harrym hraje zrovna kouzelné šachy, které na ně pak
také čekají jako jeden z úkolů na cestě ke Kameni mudrců. Podobně je na
tom samotné zrcadlo z Erisedu, se kterým se Harry setkal dříve, aby ho pak
jako náhodou našel při jedné ze závěrečných scén. A třešničku tomuto nasazuje
udělování a srážení bodů při hodnocení kolejí ve hře o školní pohár. Jak
náhodou Nebelvír bez Harryho prohraje poslední zápas a ztrácí přesně tolik
bodů, které pak ústřední trojice získá a korunuje to „symbolický“ zisk bodů i
pro Nevilla. Uznávám, že tyto případy jsou až moc účelové, což je škoda.
Otázkou je, jestli to není tím, že někteří čtenáři a fanoušci tuhle knihu znají
tak dobře. (Konec spoilerů!)
Weasleyovi si s nimi bohatě poradí – sami jsou takové
dva Potlouky v lidské podobě.
I dnes zůstává Harry Potter oblíbený (i když se s podobnými
knihami později roztrhl pytel), protože si od počátku vybudoval základnu
věrných fanoušků a nové si získává i v současnosti. Dávno neplatí, že by
byl Harry Potter knihou pro děti. Čtou je ve stejné míře také dospělí. Vždyť
také ti, kteří na Harrym vyrostli, postupně dospěli a lásku k tomuto fenoménu
neztratili. Při opakovaném čtení si lze všimnout i informací či narážek, které
jste napoprvé minuli, nebo na začátku série některé situace měly skrytý
podtext, který pochopíte až po přečtení celé série. Proto má opakované čtení
význam. Navíc se od úplně prvního vydání podařilo opravit některé nedostatky,
které nebylo možné v prvním vydání poznat či jim porozumět. Takže už tu
nemáme Lavendera Browna, ale správnou Levanduli Brownovou. Tyhle změny už ale
Harry Potter a Kámen mudrců doznal v jednom z předchozích vydání.
„Ty tedy myslíš, že Kámen bude v bezpečí jen tak
dlouho, dokud Quirrell vydrží Snapeovi vzdorovat?“ zeptala se Hermiona
vyděšeně.
„Tak to máme příští úterý po Kameni,“ řekl Ron.
Často se zmiňuje, především u filmových zpracování, že od
třetího dílu začíná být série temnější s každým dalším dílem. Tahle změna
je ale zřejmá i u knih samotných. Začátek série je prostě ještě takový dětský a
téměř nevinný ve srovnání s druhou polovinou série. K dvacátému výročí
vydání Kamene mudrců v angličtině pak nakladatelství Albatros připravilo
tohle nové vydání v pevné vazbě s ilustrovanými obálkami od Jonnyho
Duddla. To obsahuje i plánek bradavických pozemků, který byl z úsporných důvodů
přesunut na vnitřní stranu vazby (předsádku). V rámci těchto úsporných opatření
jsme však přišli i o obsah, který anglické brožované vydání s těmito obálkami
obsahuje. Nelze vždy mít všechno, ale zamrzí to, protože já osobně považuji
obsah za jednu z hlavních součástí samotné knihy a velmi mě mrzí, že se v mnoha
knihách, které v současnosti vychází, nenachází. Jedna zajímavost je
zároveň plusem i minusem. Tou jsou různé dopisy nebo novinové útržky a podobně
odlišené texty. Podařilo se použít krásné fonty pro každý typ písma (i
pisatele), ale byla škoda, že se nepodařilo udělat podobně jako u předchozích
vydání zabarvení pozadí, aby to vypadalo jako kus pergamenu. Jelikož se ale
toto nevyskytuje ani v anglickém vydání, předpokládám, že to tak nemohlo
nakladatelství udělat i kdyby chtělo.
Hermiona byla poslední, od koho by čekal sebemenší
překročení školního řádu, a teď tu stála a tvrdila, že ho porušila, jen aby
jeho a Rona dostala z maléru; asi jako kdyby jim Snape zničehonic začal
rozdávat cukroví.
Jelikož je Harry Potter mou nejoblíbenější knižní sérií,
nemohu být při hodnocení moc objektivní. Ale i oněch vrcholných 100 % je
zasloužených. ALE ani nové vydání není dokonalé. Některé chyby a překlepy z přechozích
vydání byly opraveny, ale místo nich se v knize pár (opravdu pár či
několik párů, v řádu jednotek) překlepů nebo zapomenutých pomlček u
některých jmen (i když se nenacházely na konci řádku) našlo. Zajímavou chybičkou
bylo třeba takové zalomení jména Longbottom, které by dle běžných zvyklostí
mělo být rozděleno na „Long“ a „bottom“, jenže v knize byl na konci řádku
pouze „Lon“ a pokračovalo se „gbottom“. I mistr tesař se někdy utne. Nic z těchto
drobných vad neuškodilo kráse celého vydání této dnes již kultovní knihy. Přeji
Harrymu ještě mnoho nových čtenářů a fanoušků. Koncem roku se těšte na speciální
článek věnovaný výročí Harryho Pottera. Ještě nás totiž čeká pár speciálních
akcí a knih, které se k tomuto výročí pojí…
Od toho okamžiku však byli s Hermionou Grangerovou
kamarádi. Jsou věci, které musíte prožít společně, abyste toho druhého začali
mít rádi, a omráčit horského trolla, vysokého dvanáct stop, k takovým věcem
určitě patří.
Název: Harry Potter 1: Harry Potter a Kámen mudrců
Původní název: Harry Potter #1: Harry Potter and the Philosopher's Stone
Autor: J. K. Rowlingová
Překlad: Vladimír Medek
Ilustrace obálky: Jonny Duddle
Počet stran: 334
Nakladatelství: Albatros
Počet stran: 334
Nakladatelství: Albatros
Čteno: minimálně počtvrté nebo popáté, přesné číslo nevím :D (toto vydání čteno poprvé)
Hodnocení: 100 %
Čteno: 20. 8. 2017 - 30. 8. 2017
Žádné komentáře:
Okomentovat