I ve svých druhých dobrodružstvích se vydá Artur Mumby do vesmíru, ale nebude to žádná klidná dovolená, jak původně plánoval. Opět se bude snažit zachránit svět před zlem. Philip Reeve se podruhé vrací do světa plného vesmírných lodí a postav všech možných ras a původu. Jak se mu podařilo Tajemství saténových klobouků?
První díl této série jsem četl v rámci nostalgického vzpomínání na mé oblíbené knížky před pár měsíci. Pokud jste recenzi nečetli, tak ji najdete zde. V druhém dílu série se opět setkáváme s rodinou Mumbyových. Otec Edward vyráží na vědeckou výpravu a paní Mumbyová se společně s dětmi Artem a Myrtle vypraví na dovolenou do hotelu Hvězdonoš, protože jejich domov Vilu Jitřenku zrovna rekonstruují. To, co se zpočátku tváří jako klidná dovolená, se nakonec zvrtne v boj o záchranu nejen britského impéria, ale v podstatě všeho života v naší sluneční soustavě. V první knize se úhlavními nepřáteli stali přerostlí pavouci, tentokrát jsou to splašené cylindry. No uznejte sami, který z těchto nepřátel je lepší a který horší. Opět se ale setkáme se starými známými - Jackem Wirwalem, panem Munkulem, Grundlem, Cvakem, SSilissou nebo žahavými dvojčaty, tedy s celou posádkou vesmírné lodi Sofronie.
Myrtle nerada slyší, když matka vypráví o svých předchozích životech, a umřela by hanbou, kdyby se někdo ze spolucestujících dozvěděl, kolik podob za ty miliony let vystřídala - byla ohromnou kupou slizu, preadamitským plazem, marťanskou princeznou a bůh ví čím ještě.
Celý příběh nám opět vypráví Artur Mumby a tedy vše je popisováno jeho očima v ich-formě. Výjimku tvoří, stejně jako v první knize, pasáže, které vypráví Myrtle Mumbyová. V nich často nalézáme vtipné hlášky nebo slovní spojení, která se ve zbytku knihy jinak neobjevují, viz ukázka z knihy pod tímto odstavcem. Narozdíl od knih, které vychází v dnešní době ve velkém počtu (a tedy sem tam s větším či menším množstvím překlepů a chyb), se v Tajemství saténových klobouků příliš chyb nevyskytuje. Nutno ale dodat, že kniha vylša v nakladatelství Mladá fronta v roce 2009, tedy už to nějaký ten pátek bude.
Jistě si, šlechetný čtenáři, dokážeš představit moje muka. A i pokud je ti šlechetnost cizí a jsi pouhá služebná nebo nádeník, který si tuto knihu vypůjčil v knihovně (v kterémžto případě se pokus nepolít ji PIVEM), možná i tak si dokážeš, jak doufám, udělat alespoň matnou předstvu o zoufalství, jaké se mě hrozilo zmocnit.
O překlad se opět postarala Dominika Křesťanová, která překládala i Tajemství prstenců Saturnu. Ti z vás, kdo mají v oblibě ilustrace Davida Wyatta, se mohou i tentokrát těšit na várku jeho obrázků, kterých je kniha plná. Pár ukázek jsem pro vás vybral i do této recenze. Dnes by se tato série dala zařadit mezi steampunkové dobrodružné knihy pro mládež, což je relativně výjimečná kombinace. Další možné žánrové zařazení je sci-fi, protože cestování vesmírem, popis technologií a strojů a různých bytostí, ras a záhad je to, co se do tohoto žánru skvěle hodí.
Náš kocourek Máca
ve větru se plácá,
najednou je těžko k poznání.
Roboslužka pilná byla,
do mandlu ho zastrčila,
chudák se jí připlet do praní.
Macek je teď zvláštní nadmíru
jak chlupatá plachta papíru...
Jedinou nevýhodou je to, že před deseti lety, kdy tahle série vycházela, nevyšel i závěrečný díl trilogie, tedy kniha Mothstorm. V češtině máme přeložené pouze první dva díly a nejspíše to tak i zůstane. Snažím se aktuálně získat z USA třetí díl v angličtině, ale už je pár měsíců na cestě a ještě nedorazil. Pokud budu mít to štěstí a přijde, tak se o názor na něj s vámi rád podělím v některé z dalších recenzí. Můžete si ale všimnout, že se v jedné z poznámek pod čarou už ve druhém dílu zmiňuje Artur Mumby o jakési Molí bouři, viz ukázka z knihy níže, tedy nejspíše odkaz na třetí díl. Prvnímu dílu jsem dal plné hodnocení 100 %, ale Tajemství saténových klobouků má "jen" 95 %, protože přeci jen jednička byla pestřejší a zajímavější. Jsem zvědavý, jaká bude i poslední kniha ze série...
Trellští věštci předpovídají do budoucna velkou pohromu nazývanou Molí bouře nebo Velké žužlání. V té době se podle jejich chmurného proroctví snese na Trellmador mračno gigantických meziplanetárních molů a během okamžiku zmaří výsledky práce desítek generací.
Původní název: Larklight #2: Starcross
Autor: Philip Reeve
Ilustrace: David Wyatt
Překlad: Dominika Křesťanová
Počet stran: 329
Nakladatelství: Mladá fronta
Čteno: podruhé
Hodnocení: 95 %
Čteno: 7. 6. 2020 - 28. 6. 2020
Žádné komentáře:
Okomentovat