Co bylo a co bude?

Může se zdát, že se v uplynulých dvou měsících příliš věcí nedělo, ale opak může být pravdou...

Podle posledního článku z konce srpna se opravdu může zdát, jako by se svět zastavil. Spíše ale došlo k tomu, že všechny podzimní akce, které se pojí ke knižní a knihomolské komunitě, byly zrušeny nebo změněny. Počínaje letošním Potterfestem, následováno druhým Yoli piknikem (kde bylo na vině hlavně špatné počasí) a plzeňským Světem knihy až k letošnímu Humbooku, který proběhl kompletně online pouze přes stream.

Co se týče čtení, tak se mi podařilo rozečíst spoustu knížek a různě je střídat, takže dočtenou nemám z nich zatím žádnou. Mám jich tu už ale asi pět nebo šest, takže bych tímto rád vyhlásil listopad 2020 měsícem dočítání rozečtených knih! Uvidíme, kolik se mi jich podaří dočíst, případně jestli se mi podaří v tomhle pokračovat ještě v prosinci. Vše se také odvíjí od aktuální situace, kdy uvidíme, jestli budou opatření proti koronaviru přetrvávat. Určitě bych také rád pokračoval v seriálu Moje knihovna, který jsem odstartoval již na jaře a také bych rád během listopadu přinesl alespoň nástřel přírůstků v knihovně od posledního článku s přírůstky, protože jich bylo relativně dost. A to nemusím počítat obrovský balík objednaný při Humbooku.

V prosinci pak bude klasické odpočítávání do Vánoc, kdy na mém Instagramu budete moci sledovat obsah letošního Funko Pop kalendáře s figurkami z Harryho Pottera, stejně jako tomu bylo v uplynulých dvou letech. Zároveň bych v prosinci během adventu rád četl novinku od nakladatelství YOLI, kterou je sbírka vánočních povídek s názvem Nejkrásnější dárek. Zároveň s figurkami z adventního kalendáře bych letos rád doporučoval čtení s vánoční tématikou, tak uvidíme, jak vyjde tenhle plán. Na Vánoce pak mám od Ježíška domluveno opět spoustu krásných knižních dárků, takže mezi svátky mám v plánu vánoční přírůstky, které budou poslední za rok 2020.

Obecně se teď většina aktivit přesouvá na Instagram. Jak je podzim a jsme zavření doma, tak jsem se začal věnmovat i antistresovým omalovánkám, ze kterých dávám na svůj účet na Instagramu ukázky. Momentálně se věnuji těm ze světa Harryho Pottera a Fantastických zvířat. Mezi příspěvky jsou tam i průběžně sdíleny rozečtené knížky, které se mi snad brzy podaří dočíst. Přehled přikládám níže i s aktuálním stavem a jak na mě dané knížky působí.

• Dům soli a smutku (102/400)
• Naprosto skvělá temná gotická až strašidelná knížka, retelling méně známé pohádky bratří Grimmů. Čte se velmi dobře, občas vás bude mrazit z některých částí a na současné podzimní období ideální volba.
• Kostičas 1: Kostičas (318/461)
• Tady jsem už před koncem a ačkoliv to ze začátku vypadalo všelijak, musím uznat, že nakonec se knížka čte dobře, jen se musí člověk do tohoto nového světa vžít a zvyknout si. Jsem zvědavý i na další pokračování, tahle dystopická série rozhodně stojí za pozornost.
• Hraničářův učeň 11: Ztracené příběhy (131/404)
• Hraničář je moje láska už od dětství a toho odkládám delší dobu, tyhle povídky zatím nijak více neoslovily, ale chci se přes ně dostat k dalším dílům, je to taková příjemná oddechovka.
• Nejstarší kletby 1: Rudé svitky magie (183/391)
• Já jsem tak trochu rebel, když přijde na knížky ze sérií od Cassandry Clare, protože mám přečtené Město z kostí, Mechanického anděla a teď čtu Rudé svitky magie. Mám ale v dlouhodobém plánu je dočíst podle chronologie, takže nejdříve Pekelné stroje, pak nástroje smrti a také Temné lsti. Svět lovců stínů je také hodně zajímavý a dobře propracovaný, akorát je toho na můj vkus nějak hodně, prostě nestíhám. Rudé svitky magie jsou ale příjemným čtením, líbí se mi LGBT linka mezi Alekem a Magnusem a také cestování po Evropě.
• Labyrint 3: Vražedná léčba (93/312)
• Labyrint je super dystopie od YOLI, kterou mám moc rád a i třetí díl Vražedná léčba je zajímavý. Je škoda, že filmová zpracování se knižních předloh příliš nedrží, ale o to více mě zajímá, jak to celé dopadne v knihách. Čekají mě pak i dva prequely.
• Příběh magie 1: Příběh magie (31/368)
• Tady jsem začal novou knihu a novou sérii od Chrise Colfera, protože miluju Zemi příběhů. Tohle bude nejspíše trochu jiné čtení, což není rozhodně na škodu, ale líbí se mi, že to zůstává věrné rukopisu a stylu Chrise Colfera. Ten se totiž čte vždycky úplně sám, rozhodně další příjemné oddechové čtení.

Uvidíme na konci roku, jestli se mi podařilo tuhle šestici dočíst. Další seznam k přečtení je jako vždy nekonečný, ale rozhodně jsou na předních místech pátý a šestý díl Divotvůrce, January a deset tisíc dveří, Cela, nový Paolini, Gemina a Obsidio, Aurora povstává, Nimbus, Sucho a Bez šance. Mám neustále z čeho vybírat, takže se nemusím bát, že bych byl tzv. na suchu. Co aktuálně čtete vy a co máte v nejbližší době v plánu číst? A nějaká přání pro Ježíška máte?