neděle 3. listopadu 2019

Recenze: Mořská panna

Máte rádi Andersenovu pohádku o Malé mořské víle? A co její modernější podoba zasazená do příběhu amerického baviče P.T. Barnuma? Právě takovou sepsala Christina Henryová a nám ji přináší nakladatelství Jota.

Pokud čekáte příběh klasický, ať už končící smutně andersenovsky nebo pro změnu disneyovským happyendem, jste na špatné adrese. Ale pro zajímavý příběh jste u Christiny Henryové správně. Mořská panna zde není žádnou ubohou mladinkou dívenkou, ale krásnou až éterickou mladou ženou, nutno dodat, že bytostí nesmrtelnou. První krátká část je napsána zcela odlišně než zbytek knihy, asi pro navození dobové atmosféry je psána stroze až s nádechem archaismu. Zde se dozvídáme příběh o tom, jak mořská panna Amelia poznala svou první lásku - mainského rybáře Jacka. A jak se cítila, když Jack, který narozdíl od ní nesmrtelný nebyl, zmizel uprostřed moře.

Milovala ho skoro stejně jako milovala moře, a proto se k sobě tak hodili, protože on miloval moře skoro stejně, jako miloval ji.

Hlavní část už je psaná běžným jazykem, jaký známe z ostatních knih. Většina knihy je popisována z pohledu Amelie a vyprávěna třetí osobou, tedy v tzv. er-formě. O P.T. Barnumovi se příliš detailů z jeho mladých let nedozvídáme, ale z minulosti je několikrát zmiňován jeden nepovedený projekt v jeho muzeu. A vše se naplno rozjíždí, když chamtivý a penězchtivý Barnum získá do svého muzea za pomoci svého přítele Leviho Lymana mořskou pannu Amelii. Barnumova nejstarší dcera Karolína Amelii věří, že je pravá mořská panna, ale jeho žena Charity toto přesvědčení zpočátku nesdílí. Zajímavé ale je sledovat situaci ohledně fenoménu mořské panny, chování návštěvníků muzea i lidí napříč Spojenými státy během plánovaného turné.

Znovu Amelii objala a políbila ji na tvář. "Uvidíme se ráno."
Amelii napadlo, že Charity chtěla, aby to vyznělo jako slib, ale jí to připadalo spíš jako přání nebo motlitba před nebezpečím. Amelia netušila, kdo dokáže takové přání nebo motlitbu vyslyšet, upřímně ale doufala, že právě teď poslouchá.




Překladatelka Tereza Suchá odvedla dobrou práci a žádných nedostatků jsem si během čtení nevšiml. Po technické stránce je kniha v šikovném formátu tak akorát do ruky. Obálka českého vydání se od originálu liší. Zatímco anglická verze má obálku více dětskou, česká kniha má obálku evokující dobové rytiny o mořských pannách, známých z vyprávění námořníků nebo knih o mytologických bytostech. Odlišné jsou však knihy i uvnitř. Anglický originál má uvnitř černobílou verzi titulní obálky pro úvod jednotlivých částí a ocasní ploutev mořské panny u každé kapitoly, nakladatelství Jota nám pak u kapitol nabízí vlnkované podtržení evokující moře a na předsádce najdeme modré šupiny jako na těle ryby či mořské panny. Obě vydání jsou tak unikátní a obě ve čtenáři evokují tématiku této knihy, tedy moře. Anglický originál ale více zapadá do tématiky pohádek.




Amelia se ještě chvíli zdržela, prohlížela si nádrž a snažila si vzpomenout, proč to vlastně vůbec dělá. Zaklonila hlavu a celou ji obešla. Vybavila si dlouhé a únavné dny v Koncertní síni a čím déle se na nádrž dívala, tím víc jí připomínala klec.

Závěr prozrazovat nebudu, ale do celého příběhu je zajímavě a nenásilně zapojena i trocha té romance, která nijak neodváděla pozornost čtenáře od příběhu samotného. Je vidět, že Christina Henryová se v tomto stylu retellingů našla, a proto není Mořská panna jedinou knihou s touto tématikou, kterou napsala. Na kontě má i podobné příběhy o Petru Panovi nebo Červené Karkulce, opět netradičně pojaté. Vedle nich také ve dvou dílech převyprávěla Alenku v říši divů. V češtině však zatím žádné z těchto knih nevyšly. Doufejme, že se Mořské panně bude dařit a bude to právě nakladatelství Jota, kdo nám tyto pohádkové příběhy přinese...

"Pták v kleci si je stále vědom svého vězení, i když je klec celá ze zlata," namítla jemně Amelia.

Za recenzní výtisk děkuji nakladatelství Jota.

Název: Mořská panna
Původní název: The Mermaid
Autor: Christina Henryová
Překlad: Tereza Suchá
Počet stran: 264
Nakladatelství: Jota
Čteno: poprvé

Hodnocení: 80 %

Čteno: 6. 9. 2019 - 28. 10. 2019

Žádné komentáře:

Okomentovat