Červená, bílá a královsky modrá je literární senzace minulého roku, která se nyní dostává i do Česka. A za sebe musím říci, že je to to nejlepší, co jsem v letošním roce četl. Co od téhle LGBT romance očekávat?
"Jsi pitomec, ale mám tě ráda."
Poprvé jsem tuto knihu zaregistroval na Instagramu Káji (Penny and Books), která ji četla v angličtině a byla do ní naprosto zblázněná. Od té doby jsem doufal, že se kniha dostane i k nám, což netrvalo příliš dlouho a stalo se. Když jsem to někdy zkraje roku zjistil, okamžitě jsem se začal těšit na srpen, kdy měla kniha vyjít. Když pak nastala koronavirová krize, doufal jsem, že se vydání Červené, bílé a královsky modré neodsune, jako se stalo u jiných titulů napříč knižní scénou. Naštěstí se nic výrazně neměnilo a těšit jsme se mohli i dál.
"Na seznamu důvodů, proč tě milovat, stojí nejvýš mozek, pak péro a potom blížící se status revoluční ikony gayů."
Největším překvapením bylo, když jsme na letošním prvním YOLI pikniku zjistili, že se udělaly reading copies pro blogery, kterým je v polovině července nakladatelství rozeslalo. A možná ještě větší překvapení bylo, že jeden výtisk byl na pikniku jako cema za odpověď na soutěžní otázku, kterou jsem věděl. Nemohl jsem mít tedy větší radost z výhry, když jsem se na to tak těšil už půl roku.
Chtěl by se stát nejmladším kongresmanem v dějinách Spojených států. Jenže si je absolutně jistý, že chlapi, kteří se líbají s anglickým princem a líbí se jim to, se do Kongresu za Texas nedostanou.
O čem vlastně kniha Červená, bílá a královsky modrá je? V kostce se jedná o LGBT young adult romanci, kde je středobodem syn americké prezidentky Alex Claremont-Diaz a britský královský princ Henry. Není to ale tak snadné, jak se může na první pohled znát. Oba kluci si totiž teprve musejí najít cestu k sobě. A ve stylu "co se škádlívá, rádo se mívá" se pomalu ale jistě z počátečních úhlavních nepřátel stává utajený pár. A do toho se ve Spojených státech schyluje k prezidentským volbám a britská královna asi nebude úplně nadšená z faktu, že jeden z následníků trůnu je gay. Takže se naskytuje spoustu prostoru pro zajímavé otázky, myšlenky a nepřeberné množství veselých, trapných i divokých scén.
Cash se tiše zachechtá, když se s nimi setká u výtahů. V ruce drží tác s šesti kávami. Léčbu kocoviny nemá v popisu práce, ale je zkrátka kvočna.
"Takže teď jste gang, jo?"
Alex si při tom všem překvapeně uvědomí, že teď už má kamarády.
Pro začínající autorku Casey McQuistonovou je toto první vydaná kniha a můžeme se jen domnívat, jakým směrem se bude vydávat u dalších titulů. Tenhle se jí ale povedl na výbornou. Celý příběh sledujeme popisovaný z pohledu Alexe, psáno erformou. On i Henry mají většinu prostoru, ale dostane se také na zajímavé vedlejší postavy. Především na Alexovu sestru June, nejlepší kamarádku Noru, ale i americkou prezidentku Ellen Claremontovou, Alexova tátu Oscara Diaze, členy britské královské rodiny (Henryho matka Catherine, bratr Philip nebo sestra Beatrice) nebo ochranky obou mladíků a spoustu dalších (nezapomněl jsem ani na Peze nebo Zahru, ale brzy bych už vyjmenoval každého, kdo se v knize byť jen na okamžik mihnul).
"Ránko, brouku."
"Omlouvám se," řekne Henry. "Hledal jsem někoho jiného. Hezkého, nevrlého, malého, do deseti ráno nepříjemného. Neviděl jsi ho?"
"Táhni do prdele, metr sedmdesát pět je průměrná výška."
Čtivosti knihy pomáhá také překlad Renaty Heitelové, který zachovává spoustu vtipů a také vrchovatou míru Alexova sarkasmu, který dělá knihu zábavnější a zajímavější. Nakladatelství YOLI si zaslouží také pochvalu za zachování původní obálky, kterou vám zde vkládám do recenze, jelikož na mých fotkách můžete vidět speciální obálku pro recenzní výtisky, která se od té, kterou uvidíte v knihkupectvích, trošku liší.
"Noro, co nám říkají čísla?" zeptá se June a přistoupí k nim s mírně horečným pohledem v očích. "Já mám titul z podstatných jmen."
V závěrečném hodnocení nemohu dát jinak než plný počet bodů, tedy 100 %, chcete-li tak 5 hvězdiček z 5 možných. Je to opravdu skvělé čtení, které mohu doporučit každému. Sám jsem si to opravdu užil a za sebe mohu říci, že je Červená, bílá a královsky modrá nejlepší knihou, kterou jsem v roce 2020 četl a zároveň je to asi nejlepší LGBT romance, kterou jsem kdy četl (a že už jich mám za sebou několik). Budu se ke knize rád vracet. Jedná se totiž o samostatnou knihu, tedy pokud si to autorka ještě nerozmyslí. Kniha je ale plná vtipu, naděje, lásky, politiky, sarkasmu, a celý tenhle knižní koktejl je opravdu roztomilý a slabším povahám možná i slzička ukápne. Jediné, co bych k tomu řekl, je jedno velké - DĚKUJI!
V cestovní letové hladině si pak sundá z krku řetízek a navlékne prsten vedle starého klíče od domu. Zlehka zazvoní, když sklouznou k sobě, a on si je oba zastrčí pod košili, dva domovy bok po boku.
P.S. Pokud jste fanoušky filmu Kate a Leopold, tak vězte, že něco podobného v modernějším hávu s tématikou LGBT plánuje autorka na příští léto. Aby to bylo vyvážené, tak se nebude jednat o kluky, ale pro změnu o holky.
Název: Červená, bílá a královsky modrá
Původní název: Red, White and Royal Blue
Autor: Casey McQuistonová
Překlad: Renata Heitelová
Počet stran: 424
Nakladatelství: YOLI
Čteno: poprvé (a rozhodně ne naposledy!)
Hodnocení: 100 %
Čteno: 18. 7. 2020 - 30. 7. 2020
Žádné komentáře:
Okomentovat